Podle Americké psychologické asociace (APA) je syndrom vyhoření neboli burnout syndrome vnímán jako stav, který je spojen s dlouhodobým pracovním stresem a emocionálním vyčerpáním. APA ho definuje jako „stav chronického vysokého pracovního vypětí, emocionální vyčerpání a snížené profesní efektivity„. APA mimo jiné také zdůrazňuje, že syndrom vyhoření se nemusí týkat jen jednotlivců, ale převážně také celých organizací. Dlouhodobý pracovní stres, nedostatečné zvládání pracovních nároků a nedostatečná podpora v pracovním prostředí mohou vést k vyhoření. Vnímání tohoto syndromu se liší u každého jedince jinak, ale některé společné rysy zahrnují pocit vyčerpání, sníženou motivaci, emoční vzdálení se od práce a toho, co na ní máme rádi a snížení pracovní výkonnosti. Jedná se o vážný stav, který může mít negativní dopad na duševní i fyzické zdraví jedince, a také na efektivitu a výkonnost pracovního týmu.
„Stav chronického vysokého pracovního vypětí, emocionální vyčerpání a snížené profesní efektivity„.
APA, Americká psychologická asociace
Rozpoznejte příznaky
Prvním krokem je vždy uvědomění. V tomhle případě se jedná o uvědomění si následujících příznaků. Neustálý pocit vyčerpání, snížená motivace, neschopnost soustředit se a ztráta zájmu o práci (pracovní náplň, vztahy v práci…). K tomu se obvykle přidávají také změny nálad, nespavost, úzkostlivost, deprese, negativní postoj nejen k práci ale i životu, cyničnost.. Syndrom vyhoření může také zahrnovat další specifické příznaky. Všimneme-li si ale těchto příznaků, umožní nám to jednat dříve a zabránit zhoršení situace.
Hledejte rovnováhu mezi prací a odpočinkem
Důležité je najít rovnováhu mezi pracovními povinnostmi a odpočinkem. Stanovte si jasný pracovní rozvrh, který zahrnuje dostatečný čas pro odpočinek a relaxaci těla i duše. Ujistěte se, že se pravidelně věnujete aktivitám, které vám dělají radost a posilují vaši duševní pohodu. Hledejte další pilíře smyslů ve vašem životě.
Komunikujte svůj stav a nebuďte na to sami
Na váš stav nemusíte být sami. Komunikujte svůj stav a jeho změny kolegům, nadřízeným. Otevřená komunikace o svých pocitech může přinést podporu a pochopení. Užitečné také bývá komunikovat svůj stav s odborníkem a vyhledat externí pomoc. Psycholog vám může pomoci diagnostikovat a vyhodnotit váš stav a určit vhodný a citlivý přístup ke zvládání problému. Poskytne vám podporu a bezpečí, které je vhodné k ventilování emocí, vyjadřování myšlenek a získávání perspektivy nad celou situací. V neposlední řadě vám také může nabídnout podporu při změně pracovního prostředí, posilování sebevědomí a sebeúcty a pomoci nalézt způsoby jak řešit různé typy situací v životě, tak aby bylo preventivně ošetřeno opětovné nastání syndromu vyhoření v budoucnu.
Dejte si pauzu
Pokud se cítíte vyhořelí, dejte si pauzu. Pokud je to možné, vezměte si dovolenou. I krátká dovolená může posloužit k restartu a dobití potřebných baterek. Doporučuje se však oddechnout si od práce na delší čas, alespoň 2 až 3 týdny, optimálně i měsíc až dva. Ne vždy je to však v našich možnostech a tak je potřeba zamyslet se i nad různými alternativami, kde načerpávat energii.
Nastavte si hranice
O syndromu vyhoření se také hovoří jako o důsledku nesprávně nastavených hranic. Zamyslete se nad tím, jak máte nastavené hranice v práci i v životě a kde je potřeba je možná trochu utáhnout a kde zase trochu povolit. Jaká pravidla byste si potřebovali v práci nastavit, aby vás tolik nevyčerpávala? Kde si můžete dovolit říci ne v rámci zachování své vlastní energie?
